MartinCapekWeekly: Highway to Hill

Na víkend 11. - 12.5. byl naplánován trip na závody Highway to Hill v Mellowparku v Berlíně. Ve složení Onýs, Kudr, Dudo se Zůzou za kamerou a já, jsme se chystali vyrazit už v pátek ráno. Odjezd byl z Čerňáku v půl 9, kde jsme měli naskákat ke Kudrovi do das Auta.

Hned od začátku vypadal výlet velmi slibně! Probudili jsme se do krásnýho prochcanýho rána, na sraz jsme přijeli v 9, na Čerňáku jsme půl hodiny hledali střechu, pod kterou přehážeme věci v suchu (vyhrála benzínka), místo tankování jsme tam předvedli slušný logistický manévry, pak jsme do 10 čekali na Zůzu s Dudem, protože se jim poblila kočka, konečně po strop narvali auto, projeli půlku Čerňáku, abysme někde nechali auta a po půl 11 už jsme prořezávali provazy vody po dálnici směr Berlín. Nebylo ale kam chvátat, tak jediný co kazilo náladu bylo to fakinkveda. Naštěstí čím blíž jsme k Berlínu byli, tím míň pršelo a na místě už bylo všude celkem sucho. Teda až na dirty, který byly sice přikrytý, ale mezi stála voda a bahno. Ty jsme teda radši hned opustili, kluci chvíli pojezdili pumpičku a park a šli jsme něco nafotit do betonovýho parčíku. To klukům trochu zvedlo náladu, ale pořád žádná sláva.

A to jsme ještě ani nevěděli, kde budeme vůbec spát. Nakonec si Zůza s Dudem zaplatili dvoulůžák v hotýlku v okrajový části a my se k nim hrozně nenápadně se spacákama na obě noci nastěhovali.

V sobotu ráno jsme se ještě nenápadnějc vytratili, nakoupili si jídlo a pití na celej den v Lídlu, protože ten je levnější, a zakotvili na parkáči před parkem.

První sobotní překvápko nás čekalo u vstupu, kde jsme museli všichni zaplatit vlezný 5 éček, koukli se nám snad i do trenek a oznámili nám, že si nikdo, ani rajdři, nesmí dovnitř vzít ani vodu. Ještě že jsme vyčůraný čehúni, takže jsme to dovnitř stejně dostali. Po opětovnym vstupu šli kluci vypláznout dalších 10 éček za startovný a přesunuli jsme se k dirtům.

Tam nastalo překvápko číslo dvě. Rozvádět to radši nebudu, ale dopadlo to tak, že kluci vzali lopaty a skoky potunili aspoň trochu radši sami.

Pak se konečně začlo lítat, fotit i natáčet. Kluci to měli hned naskákaný, tak postupně začali peklit a vůbec se toho nebáli. Škoda že to nešlo stejně dobře mně s foťákem.

Fronta na rozjezdu se začala postupně zvětšovat, až se trénink plynule změnil v kvaldu. Ta se jela na 3 kola, za slušnýho řevu obecenstva, bohužel ale jen pro místní lokály.

Po finále jsme chtěli ještě něco nafotit s večerní atmoškou, ale dirty bohužel hned zakryli, takže máme velký prd.

Výsledky jsme se dozvěděli večer na párty a pro naší výpravu to vypadalo velmi slibně. Onýs postoupil do finále ze třetího, Dudo z pátýho a nakonec i Kudr z patnáctýho místa, i když ten měl bejt rozhodně vejš! To už jsme toho ale měli pro ten den všichni dost a jeli jsme bejt zase nenápadný.

V neděli jsme už celkem nápadně, zato zrychleně, s personálem v zádech, zmizeli z hotelu, nasnídali se ve městě a s dobrou náladou zakotvili v parku. Počasí vypadalo hodně slibně a poprvý jsme viděli i slunce. Dopoledne proběhlo spíš plážově a kluci si šetřili síly na finále, který bylo naplánováno asi na čtvrtou hodinu.

Odpo pomalu začli rozhejbávat těla i kola a fronta na rozjezdu se začala zase pomalu zvětšovat. Já byl pořád stejně línej, tak jsem cvakal jen z lavičky u prvního a pohyb sem si nechal až na finále, až začnou padat větší hodnoty.

Toho už jsem se bohužel nedočkal. Deset vteřin před oficiálním odstartováním finále se zase začly spouštět provazy pořádnýho slejváku a bylo jasný, že je po finále.

Výsledky se nakonec vyhlásili podle kvaldy, takže jsme domu s prázdnou nejeli a Onýs si došel pro ceny za 3. místo.

Pak už jsme jen narvali auto a Kudr zavelel gouhoum.

Do Čech jsme samozřejmě klasicky vjížděli v parádní záři zapadajícího slunce a to už byla poslední tečka za ne zrovna ideálním, ale parádním, víkendem.